zondag 11 maart 2007
At the Legal Service of the Council - a new stagiaire?
After our return from the first trip with Thomas to Prague, I couldn´t really wait to present Thomas to my colleagues and friends at the Legal Service.
I am sure there is a Murphy´s law about being late whenever you really want to be on time. So this was the case. But finally we managed not only to park in the Council´s building, but also to find our way through the garage with the pram, which is not as straightforward as it might seem.The welcome was overwhelming!
First we saw the entire équipe.
They all came although it was a bad week for all of them, full of legal opinions and legal advises to be given at a very short notice.
We hade some cakes and drinks and Thomas was really spoiled by all the attention! He also got some very very nice clothes, some for the somer and some for later in the autumn.
And then we made a little tour to see other colleagues. It was just as nice and warm and it felt as if I haven´t been gone for almost three months!Finally, we stayed much longer than planned, but fortunately, Melpo was there to feed Thomas when he started to signalize his hunger a bit too loud for the red corridor!
7. březen 2007 - můj první svátek v životě ... 7 March 2007 - the first name day in my life
Pak jsme šli s mámou po sluníčku na krásnou procházku kolem "našich" jezer.
Konečně v Čechách!!! Finally Czechia!!!
Ještě před letem jsem se na letišti napapal a celou cestu jsem bezvadně spinkal, i když se na mě letušky všelijak usmívaly...
Táta úplně zprásknul ruce, když zjistil, co nám babička Iva se Zdendou všechno do Prahy pořídili.
Kompletní výbavičku pro mě! Krásnou postýlku se zdravotní matrací s měkounkým povrchem, povlečení, sedátko do vany, mlíčko, čajíky, plínky, osušky, krémíky, přebalovací polštář a spoustu dalších věcí ... A tolik oblečení, celý balík!
A za tu dobu, co jsme byli v Praze, babička Iva málem vykoupila všechny obchody s dětským oblečením a hračkami. Ta mi toho nakoupila. Kdyby ji máma nehlídala, úplně by se zruinovala, babička jedna ušatá.
Je náhodou vidět, že mi babička vážně rozumí, protože chrastítko, co mi pořídila, se mi tak líbilo, že jsem po něm chňapnul, což bylo asi poprvé, kdy jsem po něčem takhle chňapnul, a pak už jsem chňapal po spoustě věcí. Takže jsem se v Praze vlastně docela rozvinul :o))). Jo, a taky mi babička koupila krásného červeného plyšového slona, co má každé ouško z jiného materiálu, chrastí a šustí, a to prý rozvíjí moje smysly, tak jsem si ho hned tak strašně oblíbil, že teď bez něj nedáme ani ránu a kamkoliv jdeme, jde sloník s námi.
Ještě že si odpočinul, protože:
Teta Hana mi vlastnoručně - s pomocí strejdy ovečky - ušila nááááááááááááádhernou válecí deku s Krtkem, podívejte! Nebylo to vůbec jednoduché, ale nakonec to dokázali! To je ale krása!
Tak zas brzy ahoj, rodino!
Tak ahoj, Vy všichni v Praze, a nebojte se, my zase brzy přijedeme!