Four months old ... already

Milý Tomášku,

duben byl opravdu prima měsíc.

Tak předně, bylo skoro pořád krásné počasí, kdekoliv jsme byli.

Dále, byli jsme více než dva týdny v Praze, za babičkou Ivou a dědou Zděndou, a taky za dědou Míšou a strejdy Míšou a Martínkem. Viděli jsme se se spoustou známých a všude Tě moc rádi viděli.

A hlavně: udělal jsi spoustu pokroků.

Jseš najednou hodně vnímavý...

Odpovídáš na naše mluvení, zpívání, broukání.

O všechno se zajímáš. Moc Tě baví, když si společně čteme z časopisu Země pohádek, říkáme si říkanky a zpíváme, např. písničky od Petra Skoumala. Dokonce jsi se s babičkou Ivou jednou pokoušel zpívat "Hajej můj andílku"...:o))

Jak dostaneš do ruky knížku nebo časopis, neskutečně se Ti rozsvítí očka a hned se po nich začneš natahovat a chtěl bys je brát do ruky a sám si je prohlížet a listovat jimi (což Ti samozřejmě ještě moc nejde). To ale není jen tak, najít časopis, aby Ti nepořezal prstíčky.

Na bříšku se Ti líbí o trochu víc než dříve, dokonce se na něm i usměješ. I když to ještě není Tvoje nejoblíbenější poloha. Nejlepší je rozhled z výšky, z přebalovacího polštáře. To už vydržíš i pár minut.

Na zádech děláš pořád mosty a odstrkuješ se patičkama dozadu, až máme strach, že nám spadneš.

A když se ráno probudíš, chvíli si broukáš jen tak sám pro sebe, už vydržíš chvíli čekat na papání. A když přijdeme k Tvojí postýlce, dostaneš takovou radost, že nožičkama jako bys pedáloval na kole. To je strašně krásná chvilka!

Přerostl jsi hluboký kočárek a přesedlal do Tvého krásného sporťáku od babičky Ivy.

Na konci dubna jsme zrušili pozdní večerní lahvičku, kterou jsme Ti dávali před půlnocí. A Tys to vzal úplně v klidu a spal jsi až do sedmi do rána. Je pravda, že ses v noci párkrát probudil, ale stačilo Ti dát dudlíček a spal jsi sladce dál. Jsi prostě modelové miminko.

Jseš naše zlatíčko. Jseš moc hodný a vyrovnaný, takový náš kliďas. Máš pořád dobrou náladu, neustále by sis hrál. Nikdy se nezlobíš nebo nepláčeš pro nic za nic. A jseš taky fakt společenský, jen tak Tě nic nerozhodí.

Jsme moc a moc rádi, že Tě máme.

Máma a táta